Líla, stará indická hra

Hra, která si s vámi bude hrát

Líla je individuální i společenská hra o cestě člověka k poznání sebe sama. Hra je plod tisíciletého zkoumání nitra člověka dávnými mudrci. Hru objevili a hrávali dávní indičtí mudrci a mniši v klášterech, aby lépe pochopili svět i svou vlastní životní pouť.

Nová podoba 2 000 let staré indické hry

Líla, indická hra Po mnohých vlastních i zprostředkovaných zážitcích s posvátnou a starobylou hrou Líla jsem byla postupně dovedena k tomu, abych se pokusila omezit návody a komentáře na minimální rozsah, avšak beze ztráty duchovního rozměru hry samotné. Jsem přesvědčena, že tak Líla získá mnohem více příznivců, kteří se později začtou do skvělých komentářů Lenky Flášarové nebo Harishe Johariho (viz použitá literatura) a budou mít nesmírný užitek z pochopení širších souvislostí.

Mám v živé paměti jeden večer před lety, kdy jsme se třemi dalšími kamarádkami poprvé Lílu hrály. Přistupovaly jsme ke hře zodpovědně, po každém hodu kostkou jsme si pečlivě zapsaly pole, na něž jsme vstoupily a jedna z nás vždy četla komentář k danému poli od A do Z. Ve tři hodiny ráno jsme si najednou uvědomily, že náš mozek už smysl textu dávno nebere, že jen automaticky házíme kostkou a zapisujeme čísla polí. Stále jsme se bezcílně pohybovaly v prvních dvou až třech řadách (čakrách), sem a tam. Řekly jsme si, že tento způsob hry nemá žádný smysl, že už to hrajeme jako Člověče nezlob se, že buď hned skončíme, nebo dáme poslední tři kola. Probraly jsme se, vzchopily jsme se a - věřte nebo ne - během těch tří kol jsme byly všechny v cíli, v poli Kosmického vědomí. Líla nám jasně dala najevo, že je nezbytně nutná naše bdělá přítomnost, jinak se nikam nedostaneme.

Hra v souvislostech kosmických sil

Žádný hod kostkou není hříčka pouhé náhody, ale souhra kosmických sil, která má přímou souvislost s psychickou aktivitou hráčů v daném okamžiku.

Ale pozor, Člověče nezlob se i jiné hry, při nichž hrací kostka rozhoduje o osudech hráče, nemusí být jen pouhou kratochvilnou zábavou, vnímáme-li jednotlivé hody kostkou v přímé souvislosti s energií myšlenek, pocitů nebo událostí v daném okamžiku. I z těchto her pak můžeme mít užitek duchovního poznání. Uvedu další příklad ze života. Kdysi dávno jsem hrála se svým malým synem hru Dostihy a sázky, kde se rovněž hází kostkou. Byla jsem na tahu a viděla jsem, že v případě, že by mi padla trojka, dostala bych se do synovy stáje plné koní a platila bych mu tolik, že bych se dostala do velikých dluhů. Nevím, co mne to popadlo, ale v duchu jsem začala odříkávat Otčenáš s prosbou, aby mi nepadla trojka. Najednou jsem ucítila, jak to kolem mne zasvítilo a zasvištělo a odkudsi na mne dopadla facka zcela zřetelná a samozřejmě mi hned také padla trojka. K tomu netřeba dalších komentářů.

Intelektuální zaujetí textem může bránit spontánnímu prožívání hry samotné a tím vnímání subtilního rozhovoru se samotnou Lílou, která má pro každého poselství zcela individuální. Alespoň zpočátku je pro mnoho hráčů lépe se při hře obejít bez četby rozsáhlejších textů a o to více vnímat a prožívat své okamžité pocity.

Jak se hraje Líla

Hry se může zúčastnit jeden nebo více hráčů. Na začátku hry umístí všichni zúčastnění své předměty do pole č. 68 : Kosmické vědomí. Toto pole je zároveň konečným cílem pouti hráčů po hrací desce, cílem hry samotné. Všichni postupně hází kostkou. Při první hozené šestce se hráč „zrodil“, vstupuje do hry a položí svůj předmět na pole č.1: Zrození a hned skočí na pole č.6: Připoutanost, sebeklam. Po šestce hází vždy ještě jednou a postoupí o příslušný počet políček. Padnou-li kdykoli ve hře tři šestky za sebou a pak jiné číslo, dvě šestky se ruší (např. 6,6,6,2 : hráč vstoupí do hry a přejde na políčko č.8, je–li již ve hře, pokročí o 8 polí). Hodí-li hráč kostkou šestku více než třikrát za sebou, všechny šestky se sčítají (např. při hodu 6,6,6,6,2 postoupí o 26 políček dopředu).

Vstoupí-li hráč na pole, na němž je základna šípu (vlastnost, která člověka povznáší), šíp jej vynese vzhůru (např. z pole č. 10: Očista - je vynesen na pole č. 23: Úroveň nebe). V poli, na němž je naopak hlava hada (vlastnost, která člověka brzdí, působí stagnaci či degradaci), je hráč hadem polknut a klesá k hadímu ocasu (např. z pole č. 55: Egoismus - přejde na pole č. 3: Hněv). Cílem hry je pole č. 68, Kosmické vědomí. Dostane-li se hráč na pole č. 62 – Štěstí a hodí šestku, je přímo vynesen šípem do pole č. 68 a hru končí. Přejde-li však, díky svému vrhu, pole č. 68, musí čekat a házet tak dlouho, až se dostane přesně na pole č. 72 (Tamoguna, klam individuality), kde ho had vrátí zpět na Zem (pole č.51) a odtud pokračuje ve hře.

72 hracích polí je uspořádáno do 8 řad po 9 čtvercích. Každá řada má své centrální pole (čtverce 5, 14, 23, 32, 41, 50, 59, 68), k němuž se vztahují ostatní pole dané řady:

1. úroveň fyzická, materiální (1.čakra)
2. úroveň fantazie, emocí a představivosti (2.čakra)
3. úroveň karmy, myšlení a rozvoje ega (3.čakra)
4. úroveň rovnováhy, cítění a hodnocení (4.čakra)
5. úroveň lidství (5.čakra)
6. úroveň sebeovládání (6.čakra)
7. úroveň pravé skutečnosti (7.čakra)
8. úroveň kosmického vědomí

Líla od Ivany Stonjekové

Velkým přínosem výtvarného zpracování hrací desky, kterého se ujala malířka Ivana Stonjeková, je především lehkost a radost, která vyzařuje z hravé symfonie jiskřících barevných mandal, nebesky zlatých šípů a živočišných, mlsných hadů. Stačí se podívat na hrací desku a člověk pochopí, že tady si hraje život sám svou vlastní, nekonečně krásnou, napínavou hru. Duše člověka si vesele poskakuje, hned nahoře, hned dole, chvíli se zoufale topí v bahně a za okamžik už zase vzlétá plna radosti a štěstí.

V každém hracím poli je namalovaná mandala, která, díky napojení na vyšší informační pole, svými energetickými vibracemi odpovídá charakteru a tématu pole.

Slovo „mandala“ pochází ze sanskrtu a znamená posvátný, rituální nebo magický kruh nebo „kruhový plán“, kultovní kruhovou kresbu. Mandaly slouží mimo jiné jako prostředek ke zklidnění mysli a k dosažení absolutního klidu. Zaměřením na mandalu se pozornost hráče ve všech projevech, ať již tělesných, mentálních nebo emocionálních, transformuje ve vnitřní klid a harmonii. Mandala je provedena intuitivní cestou s pomocí automatické kresby. Funguje jako biorezonátor, harmonizuje a vyrovnává téma hracího pole, na něž hráč z nějakého vnitřního důvodu vstoupil.

Co je Líla

Slovo Líla má v sanskrtu mnoho významů: hra, hravost, zábava, obratnost, zdání, vnější podoba, přestrojení, klam, krása, půvab. To všechno a ještě mnohem více představuje desková hra, kterou máte před sebou.

Hru může klidně hrát každé dítě, právě jako Člověče nezlob se, s cílem vyhrát nad ostatními. Ale i dítěti se přitom dostávají do podvědomí důležitá poselství. A každý, kdo Lílu hraje, dříve nebo později pozná, že jde o víc.

Práci s Lílou je možné využít, podobně jako tarotové karty, i pro hlubší prozkoumání problému, který má člověk řešit. Před zahájením hry si položí otázku, vymezí problém a při hře sleduje cestu a pozná úskalí, která je nutno při zvládání daného tématu překonat. Pozná vlastnosti, které mu brání, které ho brzdí (hadi) i pomocné ruce, vlastnosti, které mu pomáhají (šípy) jeho úkoly zdolat a dojít tak k cíli svého snažení.

Hra slouží k sebepoznání, k prozkoumání vlastní vývojové cesty, k prozkoumání vlastního nitra.

Rozhodne-li se člověk vstoupit do hry, musí se řídit pravidly hry a cestu mu určuje karmická kostka, kostka osudu. Hráč bude mít příležitost si ověřit, že jeho postup po hrací ploše, a charakter polí, na která vstoupí, budou reflektovat jeho bezprostřední reakce, myšlenky, vnitřní hnutí, pocity. Všimne si, že je možno, alespoň do určité úrovně, ovládat svůj vlastní osud ovládáním a kontrolou svých myšlenek, emocí apod. Líla tak odráží sám život a dává nám na srozuměnou, že je možno vlastní osud řídit právě tím, že se naučíme ovládat a kontrolovat své myšlenky a emoce.

Hráč by se rád dostal co nejrychleji nahoru, aby se vyhnul problémům, s nimiž se setkal dole a sám si je přivodil. To ale sama podstata hry nedovolí, musí hrát na všech úrovních, dole i nahoře, kam ho vede karmická kostka, dokud své úkoly nezpracuje. Udělá dobře, když si bude všímat nebo lépe zapisovat, na které čtverce vstupuje častěji, kteří hadi ho nejvíce stahují dolů a které šípy ho vynášejí nahoru. Nad tématy těchto polí se pak bude zamýšlet a meditovat, protože to jsou právě vlastnosti, které ho v řešení jeho problémů nejčastěji srážejí nebo, v případě šípů, mu pomáhají. Nechá na sebe působit vibrační energii mandal i sanskrtských názvů oněch polí (jsou uvedeny v textu) a jeho nevědomí již s tématem bude energeticky pracovat. Sanskrt je posvátný jazyk staré Indie, vibrace jeho slov a termínů mají na správném místě a v ten pravý okamžik mocný účinek. Původní sanskrtské názvy jednotlivých témat vyjadřují nejlépe a zcela jedinečně charakter čtverců i v jejich posloupnosti a organickém zařazení do herního systému. Strukturu hry po mnoho let hledali a zpracovávali až do konečné podoby staří indičtí mudrcové tak, aby beze zbytku vyjadřovala vývoj vědomí člověka a provázela člověka po jeho individuální cestě.

Máte zájem o Lílu?

Ivana Stonjeková: výtvarné zpracování hrací desky
Kateřina Marie Posoldová: text

Hrací deska a knížka se stručnými komentáři - kašírovaná deska, laminovaná: 300,- Kč

Při zasílání poštou na dobírku + 150,- Kč poštovné a balné
Při platbě převodem z účtu + 100,- Kč poštovné a balné

Webové stránky - grafický návrh a programování: OŠ